Fanouškem v Tilburgu! Vyhazovali nás dveřmi, lezli jsme zpět oknem!

Měl to být poklidný výlet za bowlingem, ale život fanoušků není v dnešní době žádný med. Testy, příjezdové formuláře a následné karantény, to vše s sebou přináší spoustu komplikací.

Nemluvě o tom, že ihned po příjezdu nás paní u vchodu zpražila důrazným: „Dovnitř žádné fanoušky nepustíme!“ Už se rýsovaly nejčernější scénáře jako sledování streamu na chodníku před halou, ale vše nakonec dobře dopadlo. Chodili jsme totiž „nakupovat a vrtat koule“ k místnímu majiteli obchodu Andrému, což byla finta pro vpuštění na hernu.

Tři juniorské naděje Ema Iwazawa, Matyáš Mňačko a David Mojka spolu s trenérkou Kateřinou Mňačkovou se zkrátka nenechali odradit. Nebo jinak řečeno: Vyhazovali je dveřmi, lezli zpět oknem!

Ale teď už hurá na bowling!

Po devíti hodinách v autě jsme se ocitli v moderní a prostorné hale takřka bez fanoušků – přítomni byli pouze hráči, členové realizačních týmů a rodinní příslušníci. A bylo se na co dívat.

Hned naše první finále naživo, kategorie chlapeckých týmů, přineslo napínaný zápas se vším všudy. Německé kvarteto málem zázračně otočilo prohraný zápas, když ještě v půlce ztráceli sto bodů, ale na konci desátého framu byl rozdíl už jen sedm kuželek. Neskutečný finiš a klobouk dolů před stříbrným týmem a jejich nejvýraznější postavou a pozdějším mistrem Paulem Purpsem. Ten předvedl, že má nervy ze železa a že je skoro k neporažení. Finálových 585 shozených kuželek ve dvou hrách kategorie Masters mluví za vše.

A samozřejmě velký aplaus pro Švédy. Ti dokázali, že jsou bowlingovými mistry Evropy a v hale jejich zlaté kloboučky zářily nejvíce. O obouruč hrající Noře Johansson, která si odvezla medaile hned tři, nebo teprve patnáctiletém medailistovi Carlu Ecklundovi, hrajícím celý turnaj back upem, tedy s opačnou rotací koule než je běžné, určitě ještě uslyšíme.

Stříbro? Je to tam…

Kvalita evropského juniorského bowlingu je opravdu neuvěřitelná. Alespoň pro někoho, kdo se na podobné akci ocitl poprvé. Odcházeli jsme z haly s údivem a natěšení na další hrací dny, které měly přinést také české úspěchy. A stalo se!

Nejlepší atmosféra panovala při hrách Elišky Krummerové, která po stříbru v singlech bojovala o další výborné umístění v hlavní kategorii Masters a tribuny se otřásaly. Něco o segedínském guláši a čtyřech knedlících jste jistě zaslechli i vy doma, pokud jste si v pátek večer pustili stream. A nebýt „desítky“ přilepené žvýkačkou, se kterou se Eliška statečně prala v zápase s Finkou Milou Nevalainen, mohli jsme si zafandit ještě o něco déle. Ale i tak, výborné výsledky, Eliško!

Konec šampionátu patřil chlapcům a samozřejmě Lukáši Jelínkovi. Průměr 225 z celého turnaje mluví za vše. Lukáš jede! V osmifinále přejel Němce Zeno Janssena o 156 kuželek, ale následně nestačil na pozdějšího finalistu Jani Soukku z Finska. No, i bowling je o štěstí a to tentokrát, hlavně v první hře, přálo Finovi. V mužích to Lukášovi určitě ještě mnohokrát vyjde. Těšíme se na to.

A co víc dodat k mistrovství Evropy juniorů?

Pro nás to byl nezapomenutelný zážitek, ze kterého budeme čerpat určitě ještě několik týdnů. Zatrénovali jsme si ve stejné hale a na stejném mazání jako naše reprezentace a všichni jsme si uvědomili, že je na čem pracovat, v čem se zlepšovat a že pokud chce někdo na podobném šampionátu uspět, čeká ho spousta tvrdé práce. 

A vzkaz pro české reprezentanty: 

Byli jsme úžasní, všichni. A speciálně pro Toma: You rock it!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.